Zapomenutá mise na Mars odhaluje tajemství Rudé planety

Zapomenutá mise na Mars odhaluje tajemství Rudé planety znovu přitahuje pozornost vědců, protože nové analýzy archivních dat mohou nabídnout odpovědi na otázky o geologii, atmosféře i možných stopách dávné vody na Marsu. Výsledky připomínají, že i starší kosmické projekty mohou po letech přinést zásadní poznatky o vývoji Rudé planety.

Rudá planeta, Mars a mise, která měla zachránit lidstvo

Film Rudá planeta, který měl v roce 2000 přivést diváky na Mars, spojil motivy přežití, vědeckého výzkumu i napětí v izolovaném prostředí. Děj se odehrává v polovině 21. století, kdy se Země potýká s ekologickou katastrofou a lidstvo hledá cestu k vlastnímu přežití. Naděje se upínají k Marsu, kde byly vysazeny geneticky upravené řasy schopné produkovat kyslík.

Když se ale ukáže, že produkce kyslíku selhala a atmosféra planety se nevyvíjí podle očekávání, je na Rudou planetu vyslána průzkumná expedice. Ta má zjistit příčinu problému, místo toho se však dostane do situace, která z mise udělá boj o přežití. Právě tento motiv, spolu s tématy jako Mars, Rudá planeta a vědecká expedice, patří k hlavním důvodům, proč se snímek dodnes připomíná.

Obsazení vedly Carrie-Anne Moss a Val Kilmer

Posádku tvoří skupina specialistů vedená vědkyní Kate Bowmanovou, kterou ztvárnila Carrie-Anne Moss, známá mimo jiné z trilogie Matrix. Po jejím boku se objevil Val Kilmer jako technik a pilot Robby Gallagher. Další členy expedice ztvárnili Tom Sizemore, Benjamin Bratt, Simon Baker a Terence Stamp.

Podle zveřejněných informací film pracuje s rozdílnými charaktery členů posádky, které se po katastrofálním přistání stávají zdrojem napětí. Krátce po příletu totiž dojde k sérii nehod, posádka zůstane uvězněná na povrchu planety a záchrana lidstva se během několika hodin mění v boj o vlastní přežití.

Wadi Rum, Austrálie a robot AMEE

Režisér Antony Hoffman, pro něhož šlo o celovečerní debut, usiloval o co nejvěrohodnější zobrazení Marsu. Část natáčení proto probíhala v jordánské poušti Wadi Rum, jejíž rudé skalní útvary a nekonečné pláně připomínají snímky pořízené marsovskými sondami. Další scény vznikaly v Austrálii, kde filmaři našli podobně pustou krajinu.

Náročné bylo i samotné natáčení. Herci pracovali v extrémních teplotách a často v těžkých skafandrech, které omezovaly pohyb. Tvůrci se zároveň snažili zachovat pocit izolace a beznaděje, takže řada scén vznikala daleko od civilizace. Výraznou stopu ve filmu zanechal také vojenský robot AMEE (Autonomous Mapping Evaluation and Evasion), který měl astronautům původně pomáhat, po sérii událostí se však stal jednou z hlavních hrozeb mise.

Podle dostupných informací tvůrci při jeho tvorbě kombinovali mechanické modely s tehdy moderními počítačovými efekty. Zákulisí natáčení navíc provázelo napětí mezi Valem Kilmerem a Tomem Sizemorem, které se podle pozdějších svědectví promítlo i do práce na place. Přesto byl film dokončen bez větších produkčních komplikací.

Propad v kinech, pozdější přehodnocení a návrat na obrazovky

Po premiéře v listopadu 2000 film s rozpočtem kolem osmdesáti milionů dolarů v kinech komerčně neuspěl. Kritici podle zveřejněných hodnocení oceňovali vizuální stránku, atmosféru a snahu o realistické pojetí vesmírné mise, zároveň ale upozorňovali na pomalejší tempo a scénářové nedostatky.

S odstupem let se však pohled na Rudou planetu částečně změnil. Fanoušci sci-fi připomínají, že film předběhl dobu v důrazu na přežití v nehostinném prostředí Marsu, řešení technických problémů pomocí vědy i psychologii izolované posádky. Tyto motivy později proslavil například film Marťan.

Režisér Antony Hoffman podle dostupných zdrojů studoval materiály NASA a snažil se do filmu zapracovat co nejvíce realistických prvků. Snímek se nevyhnul vědeckým nepřesnostem, přesto působí seriózněji než řada jiných sci-fi titulů své doby. Ve vysílání je uveden 13. června v 17:55 na Nova Cinema.