Vladimír Ráž: král Miroslav, sláva i osobní tragédie

Vladimír Ráž: král Miroslav, sláva i osobní tragédie připomíná osud jednoho z nejznámějších českých herců, který se do paměti diváků zapsal především jako laskavý král Miroslav z pohádky Pyšná princezna. Článek shrnuje jeho hereckou kariéru, popularitu i osobní život poznamenaný těžkými ztrátami a tragickými momenty, které výrazně ovlivnily jeho další osud.

Od rodokapsů k prvním rolím

Jméno Vladimír Ráž si většina diváků spojuje především s pohádkou Pyšná princezna a rolí krále Miroslava, za níž se skrývala i dlouhá cesta od kluka z Nejdku k jedné z nejvýraznějších osobností českého filmu, divadla a dabingu. Narodil se 1. července 1921 a už v dětství miloval dobrodružné příběhy, četl rodokapsy a snil o dalekých zemích. Po přestěhování do Prahy ho nejprve lákal sport, hrál fotbal a uvažoval o budoucnosti spojené s ním. Zároveň v sobě díky matce rozvíjel vztah ke knihám, poezii a recitaci.

Podle dochovaných vzpomínek přitom až do patnácti let výrazně šišlal. Vada řeči mu začala vadit až ve chvíli, kdy si začal všímat děvčat. Po odborné léčbě problém zmizel a mladý Vladimír brzy zjistil, že právě hlas bude jednou jeho silnou zbraní.

Válka změnila jeho profesní směr

Původně chtěl studovat medicínu a stát se lékařem. Na vysokou školu se dostal bez problémů, jenže nacisté české vysoké školy uzavřeli a Ráž musel hledat jinou cestu. Přijetí na pražskou konzervatoř mu pomohlo vyhnout se totálnímu nasazení v Německu a současně otevřelo dveře k herectví.

Studium ale nebylo jednoduché. Místo klasické výuky museli studenti často vykonávat práce pro válečné hospodářství. Ráž později vzpomínal, že během přednášek seděl s pletacími jehlicemi v ruce a vyráběl zboží pro družstvo Dorka. Po válce se jeho kariéra rozjela rychle, střídal divadla, přicházely první filmové role a z mladého herce se stávala výrazná osobnost české kultury.

Rodinná tragédie před příchodem filmové slávy

Na konci čtyřicátých let se oženil s herečkou Alexandrou Miškovskou. Narodil se jim syn Martin a krátce nato druhý syn David. Rodinné štěstí však netrvalo dlouho. Davidovi bylo jen několik měsíců, když náhle zemřel na syndrom náhlého úmrtí kojence. Tragédie zasáhla oba rodiče natolik, že se mezi nimi vytvořila zeď, kterou už nedokázali překonat. Místo opory přišlo mlčení a bolest.

Právě v té době dostal Vladimír Ráž nabídku na film, který navždy změnil jeho život. Pohádka Pyšná princezna se stala jedním z nejslavnějších českých filmů všech dob a Rážovi přinesla roli krále Miroslava, s níž je dodnes spojován.

Pyšná princezna a vztah s Alenou Vránovou

Během natáčení se zamiloval do své filmové partnerky Aleny Vránové. Oba byli v té době zadaní a Vránová byla manželkou tehdy prominentního spisovatele a komunistického funkcionáře Pavla Kohouta. V padesátých letech získal jejich vztah i politický rozměr, protože socialistická společnost prezentovala Kohoutovo manželství jako ideální vzor. Rozpad takového svazku byl vnímán téměř jako ideologický problém.

Následovalo období nátlaku, veřejného ponižování i politických útoků. O vztahu Ráže a Vránové se diskutovalo na schůzích mládežnických organizací a Alena Vránová musela své rozhodnutí vysvětlovat před stranickými komisemi. Přesto oba vytrvali a po rozvodech uzavřeli manželství.

Idol žen, ale ne klidný manžel

Spojení Vladimíra Ráže a Aleny Vránové působilo jako pohádka, ve skutečnosti ale ani toto manželství nebylo bez problémů. Ráž patřil k nejpřitažlivějším mužům československého filmu, měl vytříbené vystupování, dokonalou barvu hlasu a pověst galantního gentlemana. Kamkoli přišel, obklopovaly ho obdivovatelky. Jeho dcera Markéta po letech uvedla, že otec měl během života řadu milostných dobrodružství a vztahů.

Manželé se snažili potíže překonávat a narodila se jim dcera Markéta. Postupem času se ale vztah začal rozpadat. Žárlivost, nevěry a časté hádky nakonec vedly k rozchodu. Po druhém rozvodu se Ráž oženil ještě potřetí, a to s výrazně mladší Olgou Hnátkovou. V roce 1980 se jim narodila dcera Veronika, která přišla na svět bez levé ruky. Rodiče se rozhodli, že handicap nebude určovat její budoucnost. Veronika se později stala úspěšnou sportovkyní, získala tituly mistryně republiky a prosadila se i jako rozhlasová moderátorka.

Hlas, který znal celý národ

Přestože si ho mnoho diváků spojuje hlavně s králem Miroslavem, kariéra Vladimíra Ráže byla mnohem širší. V Národním divadle odehrál desítky významných rolí, objevil se ve stovkách filmů a televizních inscenací a stal se jedním z nejvýraznějších českých dabérů. Jeho hlas propůjčil českou podobu například Lexi Barkerovi jako Old Shatterhandovi nebo Jeanu Maraisovi ve filmu Fantomas.

Ráž pracoval a hrál téměř do poslední chvíle. Ještě rok před smrtí stál na jevišti a rozdával divákům stejnou energii jako v době největší slávy. Zemřel ve spánku 4. července 2000, pouhé tři dny po svých sedmasedmdesátých narozeninách.

Pro několik generací zůstává především králem Miroslavem, mužem, který dokázal jediným pohledem vyjádřit něhu i autoritu. Za pohádkovým úsměvem se však skrýval život plný zkoušek, ztrát, lásky i osobních tragédií.