Tlak na média veřejné služby je v Evropě, říkají šéfky

Tlak na média veřejné služby je v Evropě, říkají šéfky. Podle vedení veřejnoprávních médií čelí redakce napříč Evropou rostoucím politickým i ekonomickým tlakům, které mohou ohrozit jejich nezávislost, důvěryhodnost a schopnost plnit veřejnou službu.

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou

Tlak na média veřejné služby v Evropě sílí a jeho dopady se podle šéfek litevské LRT a švédského rozhlasu Moniky Garbačiauskaité-Budrienéové a Cilly Benköové neomezují jen na jednu zemi. Obě upozornily, že vývoj v jednotlivých státech může zasahovat i za jejich hranice, a téma popsaly v rozhovoru pro Českou televizi.

Veřejnoprávní média, veřejná služba, Evropa, tlak na média, nezávislost, financování, dezinformace, digitální proměna.

Politické zásahy i potřeba stabilního financování

Šéfky obou médií pro ČT mluvily také o politických zásazích, které mohou ovlivňovat fungování veřejnoprávních institucí. Podle jejich vyjádření je pro jejich nezávislost klíčové předvídatelné a dlouhodobě stabilní financování, které má veřejným médiím umožnit plnit roli bez ohledu na aktuální politické tlaky.

V kontextu evropské debaty o médiích veřejné služby je právě financování jedním z hlavních témat, protože souvisí s redakční autonomií i s možností plánovat práci v delším horizontu.

Role veřejné služby v krizích a době dezinformací

Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová zároveň zdůraznily význam médií veřejné služby v době krizí, při šíření dezinformací a během digitální proměny mediálního prostředí. Podle jejich pohledu mají veřejnoprávní média v takových situacích poskytovat ověřené informace a udržovat důvěru publika, což je důležité i v době, kdy se informační prostor rychle mění.

Téma je podstatné i pro české publikum, protože debata o roli, financování a nezávislosti veřejnoprávních médií se netýká jen jedné země, ale odehrává se napříč Evropou.