SOUHRN: Co přinesl čtvrtek 25. června?

SOUHRN: Co přinesl čtvrtek 25. června? Přehled dne shrnuje hlavní události, které ve čtvrtek 25. června zaujaly veřejnost i média, a nabízí rychlý orientační souhrn toho nejdůležitějšího.

Zemětřesení ve Venezuele, desítky až stovky obětí

Čtvrtek 25. června přinesl především zprávy o silném zemětřesení ve Venezuele, které v noci na čtvrtek SELČ zasáhlo karibské pobřeží země. Podle předsedy tamního parlamentu si otřesy vyžádaly nejméně 188 mrtvých a dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i v Caracasu, kde se podle ministra vnitra zřítilo několik budov. Z webových stránek, které zřídila venezuelská opozice ze zahraničí, navíc vyplývá, že se v zemi pohřešuje přes deset tisíc lidí.

Událost měla i přímou českou stopu. Česko po zemětřesení vyšle do Venezuely specializovaný tým, který má pomoci při záchranných pracích. Zároveň se objevily i související informace o tom, že tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely podle odborného kontextu po dlouhou dobu.

Summit NATO, prezident a spor o vedení delegace

Výrazným domácím tématem byl také summit NATO. Prezident Petr Pavel řekl, že prezident je na summitu automaticky vedoucím delegace a o účasti na jednotlivých částech akce si rozhodne sám. Reagoval tak na ranní oznámení premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta. Podle Babiše měl být Pavel členem delegace i s doprovodem.

Téma je důležité i proto, že ukazuje na praktické vymezení pravomocí při zastupování státu na mezinárodních akcích. Z vyjádření obou stran vyplynulo, že o konkrétní podobě účasti se ještě jednalo.

Vlny veder v Evropě i rekordy v Česku

Evropa dál řešila extrémní horka. Ve Španělsku podle dat systému MoMo zemřelo mezi nedělí a středou kvůli vlně veder 212 lidí. Agentura AFP upozornila, že systém sleduje denní vývoj počtu úmrtí a porovnává ho s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkaly také Německo, Velká Británie a Francie, která opět hlásila nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.

Teplotní rekordy padaly i v Česku. Na půlce stanic v zemi byly zaznamenány nové rekordní hodnoty a Český hydrometeorologický ústav varoval, že vedra mohou pokračovat až do konce týdne. V neděli může být podle předpovědi přes 40 stupňů, což zvyšuje riziko přehřátí a dalších zdravotních komplikací.

Karviná, Ukrajina a pražská politika

Policie ve čtvrtek po výslechu zadržela primátora Karviné Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM), který je obviněný v korupční fotbalové aféře. Státní zastupitelství zároveň požádalo o jeho vzetí do vazby a návrh podalo odpoledne v Ostravě. Případ je sledovaný i kvůli tomu, že se týká veřejného činitele v čele města.

V zahraničněpolitické rovině přinesl den také zprávy z konference věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur a vyplácení je rozděleno na letošní a příští rok. Česko na akci zastupuje premiér Andrej Babiš, který před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.

Domácí politiku pak ovlivnila zpráva, že kandidát ANO na pražského primátora Ondřej Prokop nebude kandidovat v podzimních komunálních volbách a skončí ve všech politických funkcích. Zdůvodnil to tlakem médií na něj a jeho okolí. Andrej Babiš v reakci uvedl, že se musí svolat mimořádný sněm pražské organizace, na kterém se zvolí nový předseda, a že o kandidátkách do komunálních voleb vedení ANO rozhodne koncem června.

Technologie a věda: baterie bez kobaltu

Vedle aktuálního zpravodajství se ve čtvrtečním souhrnu objevilo i téma vědy a technologií. Vědci hledají bezpečnější baterie bez kobaltu, ale s 3D katodami. Současné baterie podle zveřejněného kontextu narážejí na několik problémů, mimo jiné na riziko požáru, drahé suroviny i etické otázky spojené s těžbou. Nová technologie má podle dostupných informací tyto slabiny omezit.

Čtvrtek 25. června tak spojil mimořádné události ve světě, domácí politické spory i témata, která budou mít dopad i v dalších dnech, od následků přírodních katastrof přes teplotní vývoj až po rozhodování o veřejných funkcích a mezinárodní pomoci.