Proč deště nepomohly a srážkový deficit je teď nejhorší za mnoho dekád?

Proč deště nepomohly a srážkový deficit je teď nejhorší za mnoho dekád? I přes nedávné srážky zůstává půda i vodní bilance v mnoha regionech výrazně pod dlouhodobým normálem, protože déšť byl krátkodobý, nerovnoměrný a nedokázal vyrovnat dlouhé období sucha. Situaci zhoršují vysoké teploty, rychlé odpařování a nízké zásoby vody v krajině, takže deficit se dál prohlubuje.

Srážkový deficit je letos největší za posledních pětašedesát let a ani poslední deště nedokázaly situaci zásadně zvrátit. Voda sice v některých místech krátkodobě ulevila povrchu, celkově ale zůstává půda i vodní režim výrazně pod dlouhodobým průměrem.

Deště přišly pozdě a jen zmírnily napětí v krajině

V březnu a dubnu téměř nepršelo, a právě tento výpadek se do současného stavu propsal nejvíc. Srážky z posledních dnů proto sucho zmírňují jen nepatrně, protože jarní období bývá běžně mnohem bohatší na vodu než letos.

Podle dostupných údajů v jarních měsících obvykle naprší zhruba dvojnásobek toho, co spadlo letos. Právě tento rozdíl vytváří výrazný srážkový deficit, který se dál projevuje v krajině i v zásobách vláhy.

Nejvíc je sucho vidět v půdě i v tocích

Sucho je nyní nejpatrnější v povrchové vrstvě půdy, kde chybí vláha pro běžné vsakování i růst vegetace. Omezené množství vody je znát také v korytech potoků a řek, kde je průtok na řadě míst slabší než v běžném období.

Právě kombinace nízkých jarních srážek a přetrvávajícího nedostatku vody vede k tomu, že se situace v některých regionech dál sleduje velmi pozorně. Na Břeclavsku už nyní úřady zvažují omezení používání pitné vody k zalévání a napouštění bazénů, aby se s vodou hospodařilo úsporněji.