Proč chce Tejc, aby policie povinně uváděla státní příslušnost pachatelů?

Proč chce Tejc, aby policie povinně uváděla státní příslušnost pachatelů? Tato otázka znovu otevírá debatu o tom, zda by policie měla u trestných činů standardně zveřejňovat i národnost či státní příslušnost podezřelých. Zastánci tvrdí, že by to zvýšilo transparentnost a pomohlo veřejné kontrole, kritici naopak upozorňují na riziko stigmatizace a zbytečného posilování předsudků.

Státní příslušnost pachatelů by se mohla nově objevovat v policejních informacích u cizinců, kteří spáchají trestný čin. Počítá s tím návrh ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (ANO), podle něhož není důvod tuto informaci tajit. Změna má podle něj omezit spekulace o národnosti pachatelů a zpřesnit veřejně sdělované údaje.

Tejc navrhuje, aby policie uváděla státní příslušnost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (ANO) chce, aby policie měla povinnost uvádět u cizinců, kteří se dopustí trestného činu, jejich státní příslušnost. Vychází z přesvědčení, že tento údaj není potřeba skrývat a že jeho zveřejňování by mohlo přispět k větší přesnosti policejních sdělení.

Podle Tejce by se tím zároveň snížila míra dohadů a spekulací, které se kolem původu pachatelů často objevují. Návrh míří na situace, kdy je pachatelem cizinec, a má tedy rozlišovat mezi běžným popisem případu a informací, která dosud nemusí být standardně zveřejňována.

Výjimka by platila při ohrožení vyšetřování

Součástí návrhu je i výjimka pro případy, kdy by zveřejnění státní příslušnosti mohlo ohrozit další vyšetřování. V takové situaci by policie údaj uvést nemusela. Záměr tak počítá s tím, že ochrana vyšetřovacích úkonů zůstane zachována tam, kde by otevřené zveřejnění informací mohlo komplikovat další postup orgánů činných v trestním řízení.

Vesecká mluví o ochraně, opozice návrh kritizuje

Předsedkyně ústavně-právního výboru Renáta Vesecká (za Motoristy) uvedla, že pachatelé trestných činů si podle ní „tu ochranu nezaslouží“. Naopak někteří opoziční poslanci změnu odmítají a nevidí pro ni důvod.

Mezi kritiky patří i bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), která návrh označila za „diskriminační a nelidský“. Debata se tak soustředí na to, zda má být státní příslušnost pachatelů součástí povinně zveřejňovaných policejních informací, nebo zda by takový krok znamenal nepřiměřený zásah do způsobu, jakým policie komunikuje o trestných činech.