Orbán zůstává v čele Fideszu, strana se musí změnit

Orbán zůstává v čele Fideszu, strana se musí změnit, přestože vedení maďarské vládní strany čelí tlaku na proměnu politiky i stylu komunikace. Podle dostupných informací má Fidesz reagovat na měnící se politickou situaci a hledat způsob, jak si udržet podporu voličů v dalších volbách.

Orbán dál povede Fidesz po volební porážce

Viktor Orbán zůstává v čele strany Fidesz, přestože jeho formace utrpěla v dubnových parlamentních volbách drtivou porážku. Bývalý maďarský premiér na sobotním celostátním sjezdu uvedl, že se strana musí změnit. Zároveň zopakoval, že se politice nehodlá vzdát.

Orbán je předsedou Fideszu s krátkou přestávkou od roku 1993. Po prohře ve volbách se vzdal poslaneckého mandátu a na veřejných akcích vystupoval jen výjimečně. Na sjezdu neměl soupeře.

Strana podle Orbána potřebuje sjednotit křídla

Orbán řekl, že úkolem současného lídra je sjednotit různá křídla do velkého celku. Podle něj platilo, že když se to dařilo, Fidesz volby vyhrával, a když to nevyšlo, strana prohrála. Jako možné příčiny neúspěchu zmínil únavu z dlouhého vládnutí i neschopnost oslovit mladé voliče. Za viníky porážky znovu označil také Evropskou unii a Ukrajinu.

„Začněme od konce. Nevzdám se. Nikdy, nikdy, nikdy se nevzdám,“ prohlásil Orbán na sjezdu.

Magyar tlačí na změny ve státě i na evropská jednání

Orbánův nástupce Péter Magyar, který vede stranu Tisza, mezitím pokračuje v tlaku na změny po nástupu nové politické síly. Po volebním vítězství převzal ústavní většinu, kterou dříve držel Fidesz. V parlamentu nyní chystá zrušení úřadu, jenž mohl omezovat subjekty se zahraničními příjmy. Kritici tvrdí, že bývalá vláda tento nástroj zneužívala proti vybraným médiím a neziskovým organizacím.

Magyar označil tento úřad za „jeden z nejdůležitějších klenotů ničení právního státu“ a uvedl, že patří „na smetiště dějin“. Současně tlačí i na odchod lidí, které označuje za tváře bývalé zkorumpované vlády. Odvolal šéfy tajných služeb a žádá změny také v prokuraturách, mediálních organizacích i v prezidentském paláci.

Eurofondy, Brusel a další kroky nové vlády

Magyar chce rovněž získat zpět zmrazené eurofondy. Koncem května mu Brusel přislíbil v přepočtu zatím 400 miliard korun. K uvolnění všech prostředků však musí Maďarsko splnit celkem 27 podmínek, mimo jiné reformy justice, akademické svobody a kroky proti korupci. Magyar zároveň usiluje o ukončení řízení s Bruselem kvůli odebrání hlasovacích práv Maďarsku a chce o tom jednat na nejbližším summitu.

Do Bruselu se ale nechystá jen nová maďarská vláda. Orbán má příští týden zamířit na jednání unijní frakce, kterou kdysi spoluzakládal. Vývoj kolem Fideszu, Tiszy a vztahů s Evropskou unií tak ukazuje, že i po volební výměně zůstává maďarská politika pevně spojená s debatou o reformách, právním státu a financích z Bruselu.