Může spor o platby kartou v EET skončit u Ústavního soudu?

Může spor o platby kartou v EET skončit u Ústavního soudu? Podle dosavadního vývoje se tato otázka stává stále pravděpodobnější, protože část podnikatelů a odborníků napadá pravidla týkající se evidování tržeb kartou jako sporná a potenciálně protiústavní. Jádrem debaty je, zda stát může v rámci EET požadovat odlišný režim pro bezhotovostní platby a jaký dopad by případný zásah Ústavního soudu měl na celý systém evidence tržeb.

Spor o platby kartou v EET znovu otevírá cestu k Ústavnímu soudu

Spor o platby kartou v EET může podle očekávání znovu skončit u Ústavního soudu. Nově připravovaná elektronická evidence tržeb vyvolává mezi vládou a opozicí ostrý střet právě kvůli tomu, že má zahrnovat i platby kartou, které byly z první EET soudem vyjmuty. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že dnes už nejsou karetní transakce tak snadno dohledatelné jako dříve, opozice naopak upozorňuje na zbytečnou byrokracii a chce o vypuštění bezhotovostních plateb jednat ve sněmovně.

V ostravské kavárně převažuje karta nad hotovostí

V praxi se debata dotýká i podniků, kde hotovost ustupuje do pozadí. Třeba v ostravské kavárně a hudebním klubu Club DOCK většina zákazníků platí kartou. Spolumajitel a provozovatel Jan Jůzl uvedl, že přibližně osmdesát až devadesát procent hostů u nich používá platební kartu. Podle něj je to rychlejší a zároveň pohodlnější způsob placení, protože lidé už často hotovost vůbec nenosí.

Ústavní soud už bezhotovostní převody z evidence vyňal

Právě platby kartou jsou v návrhu nového EET jedním z nejspornějších bodů. Na rozdíl od plateb z účtu na účet mají být evidovány, přestože je Ústavní soud z první evidence tržeb vyjmul. V nálezu z prosince 2017 soud uvedl, že tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou obecně dobře dohledatelné, a proto na jejich plošné evidenci není dostatečně silný a legitimní zájem státu.

Schillerová mluví o nových platebních branách a složitější dohledatelnosti

Alena Schillerová nyní tvrdí, že situace je jiná než při zavádění původní evidence. Podle ní jsou dílčí platby kartou rozprostřené přes různé účty, často ani ne podnikatelské, a do hry vstupují i různé platební brány, které mohou vést až do zahraničí. Právě to má podle ministryně financí ztěžovat dohledatelnost transakcí. Zároveň upozornila, že EET má podle odhadů přinést do státního rozpočtu zhruba čtrnáct miliard korun.

Opozice připravuje návrhy a mluví o další žalobě

Opozice považuje obnovení elektronické evidence tržeb za zbytečnou administrativní zátěž. Ve sněmovně chce proto předkládat pozměňovací návrhy, mezi nimi i návrh na vypuštění bezhotovostních plateb z evidence. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že očekává, že takový návrh projde, a pokud ne, je podle něj správné, aby věc znovu posoudil Ústavní soud. Podobně se vyjádřila i místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová za STAN a předseda ODS Martin Kupka, podle něhož se k Ústavnímu soudu opozice obrátí, pokud návrh znovu obsahuje duplicitu, nadbytečné sledování a byrokracii.

Schillerová chce návrh obhajovat i před opozičními kluby

Šéfka resortu financí je připravena detaily návrhu vysvětlovat ještě před jednáním ve sněmovně také na opozičních poslaneckých klubech. Uvedla, že bude za změny bojovat a snažit se poslance přesvědčit. Součástí nového nastavení má být i to, že na rozdíl od původní EET už nemá být povinná účtenka, kterou dříve kritizovali i v ostravském klubu, protože si ji zákazníci podle provozovatelů často vůbec nebrali.