Jaké budou teploty v letech 2026 až 2030? OSN varuje před rekordními hodnotami

Jaké budou teploty v letech 2026 až 2030? Podle OSN hrozí, že se svět v tomto období bude dál oteplovat a může padnout nový teplotní rekord, což zvyšuje riziko extrémního počasí i dalších dopadů klimatické změny.

Jaké budou teploty v letech 2026 až 2030 je podle nové výstrahy OSN otázka, na kterou zatím neexistuje příznivá odpověď. Globální průměrné teploty mají podle Organizace spojených národů zůstat i v příštích pěti letech na rekordní úrovni nebo jen těsně pod ní, přičemž odborníci upozorňují na vysokou pravděpodobnost dalšího teplotního maxima.

OSN a WMO čekají další roky na hraně rekordů

Varování zveřejnila ve čtvrtek Světová meteorologická organizace, která uvedla, že globální průměrné teploty budou v letošním roce i během následujících čtyř let pravděpodobně pokračovat na rekordních hodnotách nebo v jejich blízkosti. Podle agentury je trend zřetelný už delší dobu, protože všech 11 nejteplejších jednotlivých let v historii měření nastalo od roku 2015.

WMO zároveň uvedla, že existuje 75% šance, že pětiletý průměr pro období 2026 až 2030 překročí klíčovou hranici 1,5 °C nad předindustriálním průměrem z let 1850 až 1900.

Roste šance na nový nejteplejší rok před rokem 2031

Podle aktualizace je rovněž pravděpodobné, že ještě před rokem 2031 padne nový rekord nejteplejšího roku v historii. WMO uvedla, že existuje 86% pravděpodobnost, že některý z let mezi roky 2026 a 2030 překoná dosavadní maximum z roku 2024.

Loňský rok patřil mezi tři nejteplejší roky v dosavadním záznamu a globálně průměrná teplota u povrchu byla odhadnuta na více než 1,43 °C nad základní úrovní z období 1850 až 1900.

El Niño může zvýšit šanci na rekordní rok 2027

Leon Hermanson, hlavní autor aktualizace WMO Global Annual-to-Decadal Update, uvedl, že na konci roku 2026 se očekává El Niño, což zvyšuje pravděpodobnost, že následující rok 2027 bude dalším rekordním rokem. Poslední El Niño přispělo k tomu, že rok 2023 byl druhým nejteplejším v historii a rok 2024 se dostal na absolutní maximum.

El Niño je přirozený klimatický jev, který ohřívá povrchové teploty ve střední a východní rovníkové části Tichého oceánu a přináší změny ve větru, tlaku i srážkových vzorcích po celém světě. Obvykle se objevuje jednou za dva až sedm let a trvá přibližně devět až dvanáct měsíců.

Modely pro roky 2026 až 2030 počítají s rozmezím 1,3 °C až 1,9 °C

WMO ve své prognóze uvedla, že roční globální průměrné teploty u povrchu v letech 2026 až 2030 mají být v rozmezí 1,3 °C až 1,9 °C nad průměrem z let 1850 až 1900. Zároveň podle organizace existuje 91% pravděpodobnost, že se globální teplota alespoň v jednom z těchto let dočasně dostane nad hranici 1,5 °C.

Naopak překročení hranice 2 °C v některém z jednotlivých let během příštích pěti let označila WMO za mimořádně nepravděpodobné, s pravděpodobností nižší než 1 %.

Arktida má zažít výrazně nadprůměrné zimy

Zpráva upozornila také na vývoj v Arktidě. Pro pět severních zimních období mezi listopadem a březnem se očekává, že teploty v Arktidě budou asi 2,8 °C nad průměrem pro období 1991 až 2020. To je více než trojnásobek globální teplotní odchylky pro stejné období.

Predikce srážek pro měsíce květen až září v letech 2026 až 2030 navíc ukazují na vlhčí anomálie v Sahelu, severní Evropě, na Aljašce a na Sibiři, zatímco nad Amazonií mají převládat sušší podmínky.

Pařížská dohoda a hranice dočasného překročení

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 usiluje o omezení oteplování na výrazně méně než 2 °C a ideálně pod 1,5 °C ve srovnání s předindustriální úrovní. WMO připomněla, že tyto limity se vztahují k dlouhodobému oteplování, obvykle v horizontu 20 let, takže krátkodobé překročení nemusí automaticky znamenat, že je dlouhodobý cíl mimo dosah.

Aktualizaci připravila britská meteorologická služba Met Office a vedoucí centrum WMO pro roční až desetileté klimatické předpovědi. Zpráva vychází z prognóz 13 různých institucí.