Jak změna klimatu ohrožuje rostlinné druhy po celém světě, když mizí jejich stanoviště?

Změna klimatu stále výrazněji ohrožuje rostlinné druhy po celém světě, protože s úbytkem a proměnou jejich stanovišť ztrácejí podmínky nutné k přežití. Rostliny jsou vystaveny vyšším teplotám, suchu, požárům i narušení ekosystémů, což ztěžuje jejich růst, rozmnožování a schopnost přizpůsobit se novému prostředí. Nejvíce ohrožené jsou druhy s omezeným výskytem a ty, které nemohou rychle migrovat do vhodnějších oblastí. Ochrana přírodních stanovišť a snižování dopadů klimatické změny jsou proto klíčové pro zachování rostlinné biodiverzity.

Jak změna klimatu ohrožuje rostlinné druhy po celém světě, když mizí jejich stanoviště? Podle vědců může část rostlin, které dnes dotvářejí známé krajiny, do konce století zmizet, protože klimatická změna stále výrazněji zasahuje do podmínek, jež rostliny potřebují k přežití. Studie ukazuje, že se vhodná stanoviště nejen posouvají, ale v mnoha případech také zmenšují.

Desítky tisíc druhů v modelu budoucího vývoje

Výzkumníci modelovali budoucí rozšíření mnoha druhů cévnatých rostlin, tedy skupiny, která zahrnuje téměř všechny světové rostliny s pletivy pro přenos vody a živin. Zkoumali více než 67 000 druhů, což představuje zhruba 18 % všech známých cévnatých rostlin na světě. Na základě milionů záznamů o výskytu rostlin a scénářů emisí skleníkových plynů pro období let 2081 až 2100 dospěli k závěru, že *7 až 16 %* sledovaných druhů může přijít o více než *90 % svého areálu*.

Stanoviště není jen místo na mapě

Autoři studie upozorňují, že stanoviště rostliny netvoří jen geografická poloha, ale celý soubor podmínek, které ke svému přežití potřebuje. Patří k nim teplota, srážky, půda, využití krajiny i prvky prostředí, například stín. Podle Junn Wangové z Yaleovy univerzity a Xiaoli Dongové z Kalifornské univerzity v Davisu si lze situaci představit jako pohybující se „klimatický obal“, za nímž se rostliny snaží držet krok. Jak se otepluje, mnoho druhů se může posouvat na sever nebo do vyšších poloh, ale teplota je jen část příběhu.

Riziko pro ikonické druhy i celé rostlinné skupiny

Mezi druhy, které mohou být zasaženy výrazně, patří *Catalina ironwood*, vzácný endemický strom z Kalifornie, *bluish spike-moss*, rostlina s linií sahající více než 400 milionů let do minulosti, a také zhruba *třetina druhů eukalyptů*, jedné z nejznámějších australských rostlinných skupin. Studie tak naznačuje, že klimatická změna může měnit i podoby krajiny, které jsou dnes s těmito druhy pevně spojeny.

Rychlost šíření nestačí, tvrdí vědci

U rostlin se pohyb obvykle odehrává napříč generacemi prostřednictvím semen nebo výtrusů, které roznáší vítr, voda, zvířata nebo gravitace. Když ale výzkumníci porovnali realistické šíření s hypotetickým scénářem, v němž by se rostliny mohly dostat do jakéhokoli nově vhodného prostředí, míra vymírání byla velmi podobná. Podle Wangové a Dongové to ukazuje, že hlavní problém nemusí být jen pomalý přesun druhů, ale především to, že klimatická změna celkově zmenšuje množství vhodného prostoru.

Pomoc s přesunem nemusí stačit

Právě tento závěr je důležitý pro ochranu přírody. Pokud by byl hlavním problémem pouze omezený pohyb, mohly by pomoci strategie jako *asistovaná migrace*, tedy fyzická pomoc s přesunem druhů do nových oblastí. Jestliže však klimatická změna snižuje celkovou rozlohu vhodných stanovišť, samotné přemisťování rostlin podle vědců nemusí problém vyřešit.

Regiony, kde se dopady liší

Očekávané dopady se podle studie liší podle regionu. V Arktidě mohou chladnomilné rostliny ztrácet stanoviště, protože ustupují extrémně chladné podmínky. Suché oblasti, včetně částí západu Spojených států a regionů s mediteránním klimatem, čelí vyššímu riziku kvůli silnějšímu suchu, nižší vlhkosti půdy a častějším požárům. V jižní a východní pobřežní Austrálii mohou další posun rostlin směrem k pólům omezovat pobřežní linie.

Jinde může druhová pestrost naopak růst

Současně může lokální rozmanitost rostlin vzrůst na přibližně *28 % pevniny Země*, protože některé druhy se přesunou do nově vhodných oblastí. Týká se to například částí tropů a subtropů, kde může být rozhodující spíše vyšší množství srážek než samotná teplota. Podle výzkumníků jde o globální přeskupení, při němž některé druhy mizí z historického areálu a jiné vstupují do nových oblastí, přičemž lokální zisky neznamenají, že se rostlinám daří lépe celkově.

Nová společenstva a dopady na ekosystémy

Posuny mohou vytvářet také takzvaná *nová společenstva*, tedy kombinace rostlin, které spolu dosud historicky nerostly a nyní se srazí v jednom prostoru poprvé. Jak budou tyto interakce probíhat, vědci zatím nevědí. Rostliny přitom tvoří základ většiny suchozemských ekosystémů, ukládají uhlík, stabilizují půdu, podporují volně žijící živočichy a poskytují potravu, dřevo, léky i další materiály. Změny v jejich rozmanitosti tak mohou vyvolat řetězové dopady na přírodu i lidské společnosti.

Wangová a Dongová upozornili také na možné zpětné vazby. Pokud klimatická změna sníží vegetační pokryv, ekosystémy mohou pohlcovat méně oxidu uhličitého z atmosféry, což může oteplování dál zesilovat. Ochrana *rostlinných druhů*, *změna klimatu* i zánik *stanovišť* tak podle studie úzce souvisejí s fungováním celého přírodního systému.