Hřbitov pro cizince: Bartoška a Šafránková v nezapomenutém filmu

Hřbitov pro cizince: Bartoška a Šafránková v nezapomenutém filmu připomíná výrazný filmový titul, v němž se setkávají dvě herecké legendy české kinematografie. Snímek zanechal silnou stopu díky atmosféře, hereckým výkonům i nezapomenutelnému zpracování, které dodnes oslovuje diváky.

Televizní drama o letcích RAF se po letech vrací do vysílání

Televizní film Hřbitov pro cizince z roku 1991 patří mezi snímky, které připomínají osudy československých letců RAF po druhé světové válce. Režie se ujal Jaroslav Dudek podle scénáře Jiřího Hubače. Česká televize jej nyní znovu zařazuje do vysílání, a to v době, kdy se k podobným tématům společnost po pádu komunistického režimu mohla otevřeně vracet.

Film vznikl krátce po změně poměrů, kdy se začaly zpracovávat příběhy lidí, o nichž se dříve mlčelo. Právě připomínka mužů, kteří bojovali proti nacismu v řadách britského letectva a po návratu domů se stali nežádoucími, tvoří základ jeho děje i historického významu.

Příběh dvou přátel, které semlela doba

V centru dění stojí dva váleční kamarádi, kapitán Jindřich Vorel a Vilém „Vilda“ Semerád. Za války bojovali bok po boku v Anglii, po návratu do vlasti ale čelí úplně jiné realitě. Komunistický režim z nich postupně udělá občany druhé kategorie. Jindřich přichází o práci i společenské postavení, Vilda se snaží přizpůsobit, ale postupně naráží na hranice, za které už ustupovat nechce.

Podle dostupných informací film nevypráví jen konkrétní historický příběh, ale i obecnější téma přátelství, osobní statečnosti, věrnosti hodnotám a toho, jak snadno může společnost zapomenout na své hrdiny. I proto je snímek připomínán jako drama s nadčasovým přesahem.

Jiří Bartoška a Josef Dvořák v hlavních rolích

Jedním z hlavních důvodů, proč se k filmu vracet, je obsazení. V roli Jindřicha Vorla hraje Jiří Bartoška, jehož výkon je spojován s kombinací hrdosti válečného veterána a zranitelnosti člověka, který přichází o jistoty. Po jeho boku se objevuje Josef Dvořák, známý především z komediálních rolí, zde však podle zdrojů podává civilní dramatický výkon.

Ve filmu dále hrají Libuše Šafránková, Dagmar Havlová, Josef Somr, Rudolf Hrušínský mladší, Valérie Zawadská a Stanislav Zindulka. Snímek tak patří k výrazně obsazeným televizním projektům své doby.

Natáčení, premiéra i ocenění

Hřbitov pro cizince měl premiéru v květnu 1991. Natáčení probíhalo mimo jiné na nádvoří Pražského hradu a tvůrci se snažili zachytit atmosféru poválečných let i počátků komunistické totality. Film podle dostupných zdrojů získal také mezinárodní ocenění Prix Europe v Reykjavíku, což potvrdilo kvalitu scénáře i režijní práce.

Česká televize uvádí snímek ve vysílání 21. 6. v 16:05 na ČT1. Pro diváky jde o možnost znovu vidět televizní drama, které se vrací k jednomu z dlouho potlačovaných témat československých dějin.

Proč je film stále důležitý

Nejsilnější stránka Hřbitova pro cizince spočívá v tom, že nepřipomíná jen osudy pronásledovaných letců RAF. Zároveň ukazuje, jak rychle se mohou z válečných hrdinů stát nepohodlní svědci minulosti a jak snadno může být historická paměť překrucována. Právě proto zůstává film důležitý i po více než třech desetiletích od vzniku.

Pro čtenáře je podstatný i proto, že patří mezi méně často uváděné tituly, které se na obrazovkách objevují zřídka. Hřbitov pro cizince tak zůstává připomínkou, proč je důležité nezapomínat na příběhy lidí, kteří bojovali za svobodu a po návratu domů se ocitli na okraji společnosti.